Národy Citadely

Asarijky (Asari)

 Asarijky byly prvním národem, jenž objevil Citadelu. Když dorazili i salariané, asarijky navrhly společně vytvořit Radu Citadely, která by v galaxii udržovala mír. Od té doby plní asarijky v Radě funkci neutrálních zprostředkovatelů a zástupců středu.

Asarijky již tradičně šíří svůj vliv kulturní nadvládou a intelektuální převahou. Nové národy vždy srdečně zvou, aby se připojily ke galaktické komunitě. Vědí totiž, že tyto národy budou dříve či později ovlivněny asarijskou kulturou.

Díky svému dlouhému životu disponují asarijky „rozhledem“, jenž není u ostatních druhů obvyklý. Setkají-li se s novou situací či civilizací, zpravidla se nepouštějí do okamžitého jednání a místo toho jen delší dobu pozorují. Nemají obavy, že by se mohly dopustit činů, jichž později budou litovat. Matriarchy se na první pohled rozhodují často nepochopitelně, nicméně tato rozhodnutí začnou v průběhu let přinášet své ovoce a jasně ukáží, jak velký má matriarcha přehled. V mezihvězdných vztazích se tento dlouhodobý rozhled projevuje ve středové politice asarijek. Asarijky instinktivně vyhledávají rovnováhu ekonomických, politických i vojenských sil.

Asarijky již tradičně šíří svůj vliv kulturní nadvládou a intelektuální převahou. Nové národy vždy srdečně zvou, aby se připojily ke galaktické komunitě. Vědí totiž, že tyto národy budou dříve či později ovlivněny asarijskou kulturou.

Převládajícím panteistickým náboženstvím asarijek je víra v siari, což se dá přeložit zhruba jako: „Vše jedno jest“. Věřící se shodují na několika základních pravdách: vesmír je uvědomělý, veškerý život je součástí vyššího celku a smrt znamená pouze splynutí duševní energie jedince s vesmírným vědomím. Siaristé nevěří přímo v reinkarnaci; jsou spíše toho názoru, že spirituální energie se po splynutí s vesmírným vědomím využije k tvorbě nových smrtelných skořápek.

Siarismus se rozšířil poté, co asarijky opustily svou domovskou planetu a objevily svou schopnost „splynout“ s téměř jakoukoli formou života. Tato schopnost je chápána jako důkaz skutečnosti, že veškerý život je úzce spřízněn. Cílem siaristických kněžek je podpora sjednocení znesvářených úlomků vesmírného vědomí.Před vzestupem siaristického panteismu bylo asarijských náboženství tolik, kolik je politických světonázorů. Do dnešních dnů přežilo jen pár, z nichž nejrozšířenější je monoteistická víra uctívající bohyni Athamu. Stejně jako asarijky i bohyně prochází třemi stádii života: stádiem dívky, matrony a matriarchy.

 Drellové 

Předkové drellů povstali ze suchých kamenných pouští pustého světa Rakhana. Před 800 lety začal po katastrofální průmyslové nehodě již tak vyprahlý domov drellů rychle vymírat. V té době drellové nedisponovali žádnými mezihvězdnými dopravními prostředky a s populací, která v té době dosahovala téměř 11 miliard jedinců stáli před naprostou zkázou... Zhruba ve stejné době došlo k prvnímu kontaktu mezi drelly a hanary. V následujících deseti letech hanarové přepravili stovky tisíc drellů do své domoviny Kahje. Zbývající miliardy byly ponechány na umírající Rakhaně svému osudu, bojujíce mezi sebou o stále se tenčící zdroje. Drellové nyní po boku hanarů prosperují a již po zhruba dvě staletí jsou pevnou součástí galaktické civilizace.

Většina drellů je se životem na Kahje spokojena. V soužití s hanary jim nejsou odepírány žádné příležitosti k vzestupu, ačkoli podle některých názorů vně této společnosti, ale i určitého procenta hanarů samých, jsou považování za občany druhé kategorie. Nicméně skutečnost je jiná, jelikož drellové jsou dobře integrováni ve všech úrovních hanarské společnosti, jako respektovaní a produktivní jedinci.

Ti, kdo opouštějí Kahje, jsou většinou dobrodruzi. Tito osamocení drellští cestovatelé často hledají jinde nové druhy a přijímají jejich kulturu. Takoví drellové se počítají na tisíce a jsou rozeseti po celé galaxii, přičemž tíhnou k tichému, spořádanému životu.

Drellové jsou všežraví humanoidi plazího původu s průměrnou délkou života asi 85 standardních galaktických let. Vzhledem se velmi podobají asariům a lidem, ale jejich svalová hmota je mírně hustější než u lidí, díky čemuž jsou velmi pružní. Řada z jejich dalších plazích znaků je skryta. Jedním z typických je jazylka v hrdle, která jim umožňuje ho nafouknout a vydávat vokální zvuky mimo rozeznávací schopnosti člověka.

Protože předchůdci drellů pocházejí ze suchých kamenitých pouští, ukázalo se, že pobyt na vlhké a oceány pokryté Kahje jen pro ně přijatelný jen ve městě pod klimatizovanou kopulí.

Salariané 

Salariané, v pořadí druzí obyvatelé Citadely, jsou teplokrevní obojživelníci s hyperaktivním metabolismem. Salariané rychle uvažují, rychle mluví a rychle se pohybují. Ostatní národy jim připadají zpomalené a lenivé. Tento rychlý metabolismus bohužel vede k relativně krátkým životům. Potkat salariana staršího čtyřiceti let je vzácnost. Salariané byli zodpovědní za urychlení vývoje primitivního druhu kroganů, které chtěli využít jako vojáky během válek s rachni. Stáli též za stvořením biologické zbraně genofágu, kterou turiani o několik století později vypustili, aby potlačili kroganské povstání.

Salariané se proslavili svými výjimečnými pozorovacími schopnostmi a nelineárním myšlením. To se projevuje jako nadání k výzkumu a špionáži. Salariané neustále experimentují nebo něco vynalézají a je obecně vžitým přesvědčením, že vždy vědí mnohem víc, než kolik vám řeknou.

Salariané se vyznačují svým rychlým metabolismem, díky němuž si vystačí pouze s jednou hodinou spánku denně. Jejich mysli i těla pracují rychleji než u většiny inteligentních druhů, takže se ostatním zdají být neposední a hyperaktivní. Nevýhodou tohoto rychlého metabolismu je kratší délka života, zhruba 40 lidských let.

Salariané jsou obojživelní haplo-diploidní vejcorodí; z neoplodněných vajec se líhnou samci, z oplodněných pak samice. Jednou ročně kladou salarianské ženy snůšku zhruba tuctu vajec. Podle společenských pravidel smí být oplodněna jen malá část z nich. V důsledku toho tvoří 90 % populace muži.

Salariané mají fotografickou paměť a jen zřídkakdy na něco zapomenou. Disponují rovněž jakýmsi psychologickým „imprintingem“ a mají tendence podřizovat se salarianům, které znají za svého dětství. Líhnutí vajec je slavnostní rituál, při němž se klanová dalatrasskyně (matriarcha) uzavře s vejci o samotě. Mladí salariané si ji vtisknou do paměti a později se podřizují jejím přáním. V průběhu líhnutí dcer jsou při rituálu přítomny dalatrasskyně matčina i otcova klanu. Tím se zajistí, že potomci budou oddaní oběma dvěma, a dosáhne se kýžené politické a dynastické jednoty.

Salarianky jsou vzácné a kvůli úctě a tradicím všechny zůstávají na planetách. Tyto ženské dalatrasskyně jsou dynastickými a politickými hlavami. Pomocí lstivého vyjednávání určují politiku svých domovských oblastí. Mužští salariané sice často zastávají důležité funkce na obchodním, akademickém či vojenském poli, zřídkakdy však mluví do politiky.

Kvůli svému způsobu rozmnožování neznají salariané koncept romantické lásky či sexuální přitažlivosti a postrádají příslušné biologické pudy a společenské rituály, které lidem tak často komplikují život. Vztahy mezi ženami a muži jsou vzácné (protože žen je velmi málo) a připomínají spíše lidská přátelství.

Sexualita slouží čistě účelům rozmnožování. Prastaré společenské kódy určují, kdo oplodní vajíčka a dá tak za vzniknout dcerám, které budou pokračovat v krevní linii. K oplodňování obvykle dochází až po měsících vyjednávání mezi rodičovskými klany, a to slouží jako nástroj politického či dynastického spojenectví. Žádný salarian by tento zvyk za žádnou neporušil.

Jména salarianů bývají velmi komplexní. Celé jméno obsahuje - popořadě - jméno domovské planety, vévodství, baronství, léna, rodiny a nakonec i křestní jméno.

Turiané 

Turiané byli zhruba před 1200 lety přizváni do Citadely, aby plnili funkci galaktických strážců míru. Turiani mají největší flotilu v prostoru Citadely a zároveň tvoří největší část ozbrojených složek Rady.

Když se jejich území i vliv silně rozšířily, začali se turiani v otázkách vojenské rozvědky spoléhat na salariany a v otázkách diplomacie na asarijky. Přestože ke zbytku galaxie se staví trošku jako kolonisté, členové vládnoucí Hierarchie chápu, že případným odstráněním zbylých dvou národú by více stratili než získali.

Turiani pocházejí z autokratické společnosti, která si cení disciplíny a udržuje si velký smysl pro osobní i kolektivní čest. Mezi turiany a lidmi stále panuje určitá nevraživost, památka na válku prvního kontaktu z roku 2157, známou jako ,, incident u relé 314 ". Oficiálně jsou však oba národy spojenci a žijí ve spořádaných, byť ponekud chladnejších vztazích.

I když jsou turiani jednotlivci se svými osobními touhami, instiktivně se ztotožňují se společností a bez váhání obětují osobní potřeby pro dobro všech.

Turiani jsou odmalička vedeni k silné osobní zodpovědnosti, takzvané ,, turianské cti", již ostatní národy tolik obdivují. Turian zodpovídá za veškerá rozhodnutí, jež podnikne, dobrá i špatná. Nejhorší hřích jakého se může dopustit, je lhát o vlastních činech do očí lidu. Turianský vrah se samozřejmě bude snažit uniknout spravedlnosti, nicméně bude-li přímo dotázán, zpravidla se ke svému činu přizná.

Turiani přirozene tíhnou ke službě veřejnosti a sebeobětováni, a proto také bývají špatnými podnikateli. Aby si to vynahradili, přijali za svůj podřízený národ kupecky založené volusy, jimž nabíbli ochranu výměnou za obchodní služby.

Středobonem turianské společnosti je armáda. Není to jen ozbrojená síla, je to organizace zajišťující všechny veřejné práce. Vojenská policie funguje i jako občanská policie. Požárníci pomáhají nejen civilnímu obyvatelstvu, ale i vojenským střediskům. Ženisté budují a udržují vesmírné stanice, školy, čističky vody a elektrárny. Kupecká flotila zajišťuje, že veškeré planety dostanou potřebné suroviny.

Elkorové (Elcors)

Elkorové patří mezi druhy sdružené pod Citadelou a pochází z planety Dekuuna s vysokou gravitací. Jsou to mohutní tvorové, stojí na čtyřech svalnatých nohách, aby byli stabilní. Elkorové se pohybují velice pomalu, jde o evoluční rys, vyvinutý v prostředí, kde bývá pád často smrtelný. Tím je ovlivněna i jejich psychologie a elkorové jsou rozvážní a konzervativní.

Řeč elkorů je těžkopádná a monotónní. Při mluvě mezi sebou používají k vyjádření mírných významových odstínů pach, drobné pohyby a subvokální infrazvuky, ve srovnání s nimiž je lidský úsměv asi tolik jemný jako ohňostroj. Jelikož tyto drobné náznaky mohou při hovoru s jinými druhy vést k nedorozumění, elkorové často slovně zdůrazňují, kdy mluví sarkasticky, pobaveně či naštvaně.

Vysoká gravitace na Dekuuně brání vzniku hor. Většina planety sestává z rovných, rozlehlých plání, po nichž prehistoričtí elkorové putovali v malých rodinných tlupách. Moderní elkorové stále preferují otevřené prostory a na dlouhých mezihvězdných cestách se cítí nepohodlně a nepokojně.

Elcorové se vyvíjeli na světe s vysokou gravitací, to je sice dělá pomalými, ale neuvěřitelně silnými. Jejich velká, těžká těla se pohybují pomalu, ale mají dost impozantní postavu a nesmírnou sílu, stejně jako houževnatou, tuhou kůži. Pohybují se za pomocí všech čtyř nohou, aby vybalancovali jejich masivní těla. Jejich metoda komunikace probíhá za pomocí vysoce-naladěných čichových smyslů a se sofistikovanými pižmovými žlázami.

Jako Zemští dinosauři, prehistorický Elcorové cestovali napříč světem Dekuuna ve velkých domorodých skupinách. Jako každý svět, má i Dekuuna své dravce. Toto právě napomáhá spekulacím, že se Elcorové změnili, tzn. zakládali rodinné skupiny a ochraňovali jejich děti (mladší členy). Každý kmen byl veden nejstarším a nejzkušenějším členem, který provázel celou skupinu přes nebezpečná území.

Podle jejich velvyslance, Elcorové právě dělali jejich první lety do vesmíru, když se poprvé setkali s Asari. S jejichž pomocí, Elcorové našli nejbližší vysílač a během jednoho Elcorského života zavedli pravidelnou obchodní trasu do Citadeli. Elcorové se rychle stali jednou z více prominentních ras v prostoru Citadeli, nicméně ještě musí sdílet velvyslanectví s Volusy.

Protože jejich pomalá konzervativní psychika není vhodná pro rychlé momenty v nezbytných bojových situacích, se Elcorové spoléhají na sofistikované bojové systémy řízené Virtuální Inteligencí. Tyto válečné stroje si mohou vybrat mezi tisíci vyvinutými taktickými manévry, které byli propracovány staletími Elcorských válečnými strategiemi.

Pomalá rychlost a nesmírná velikost dělá z Elcorů snadné cíle. Naštěstí, jejich odolná kůže jim dovolí odolat velmi vysokým žárům. Elcorští válečníci nepoužívají malé zbraně, tzn. jejich široká ramena slouží jako stabilní platforma pro zbraně stejné velikosti, které jsou typicky montovány na Alianční válečné stroje.

Volusové

Volusové patří mezi národy Citadely, kde mají také svou ambasádu, ale zároveň jsou klientskou rasou turianů. Před staletími se dobrovolně integrovali do turianské Hierarchie a dali jí k dispozici své obchodní dovednosti výměnou za turianskou vojenskou ochranu.

Irune, jejich domovská planeta, leží daleko za hranicí běžné životní zóny své hvězdy. Přesto má planeta atmosféru s vysokým tlakem a skleníkovým klimatem, která dokáže zachytit dost tepla, aby podporovala biochemii založenou na amoniaku. Proto musí při jednání s jinými druhy volusové nosit tlakové skafandry a dýchací masky, jelikož běžný dusíko-vodíkový vzduch je pro ně jedovatý a atmosféra s nízkým tlakem by způsobila roztržení jejich těla.

Voluská kultura je kmenová a postavení se v ní získává obchodováním s půdou a dokonce s jinými volusy. Díky své výměnné kultuře mají volusové sklony k ekonomické činnosti. Byli to právě oni, kdo dal vznik sjednocenému zákonu o bankovnictví, a dodnes monitorují a vyvažují ekonomii Citadely.

Správci (Keepers)

Hanaři

Hanaři jsou rasa sdružená pod Citadelou, známá svou přehnanou zdvořilostí. Mluví s úzkostlivou přesností a nepatřičná mluva je snadno urazí. Hanaři, kteří očekávají, že budou jednat s jinými druhy, se účastní zvláštních kurzů, aby se odnaučili svou tendenci považovat nevhodná slova za urážku.

Všichni hanaři mají dvě jména. Jméno tváře je známé okolnímu světu, kdežto jméno duše používají jen blízcí přátelé a partneři. Hanaři o sobě nikdy nemluví v první osobě, když mluví s někým, s kým se znají pouze na úrovni jména tváře, protože by to bylo považováno za sobecké. Místo toho sami sebe nazývají jako „tento“, případně užívají neosobní „ono“.

Jejich domovská planeta zvaná Kahje je z 90 % pokryta oceánem a obíhá kolem energické bílé hvězdy. Následkem toho je planeta neustále pod hustou dekou mraků. Na planetě se nachází protheanské ruiny a mnozí hanaři protheany uctívají. Hanarské mýty často vyprávějí o staré rase, která je zcivilizovala tím, že je naučila jazyk.